Ve 13. století církev obohatily tzv. žebravé řády. Tato společenství a jejich členové se zcela zřekli vlastnictví, a tudíž nedisponovali ani majetkem, který by zabezpečoval provoz klášterů. Odkázáni byli pouze na vlastní práci a štědrost svých podporovatelů. Mezi přední propagátory a vyznavače těchto reformních myšlenek patřili stoupenci sv. Františka z Assisi.
Svatý František z Assisi patří mezi nejvýznamnější postavy církevních dějin středověku. František, vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone, se narodil na počátku 80. let 12. století v italském městě Assisi. Jeho otcem byl bohatý obchodník s látkami, a tak si jako mladík mohl užívat bezstarostného, až marnotratného života.
Na trnité cestě
Ve věku přibližně 20 let se zapojil do občanské války mezi Perugií a Assisi. Jeho rodné město však bylo poraženo a František strávil rok života v žaláři coby zajatec. Kruté podmínky věznění nakonec vyústily v těžkou nemoc, se kterou zápolil ještě dlouho po svém propuštění. Tato zkušenost byla údajně prvním impulzem vedoucím k Františkově metanoie neboli obrácení na víru. I nadále však mladík toužil po dobrodružství a rytířské slávě, proto se letopočtu 1205 zúčastnil vojenského tažení do Apulie. Hned na počátku výpravy ovšem onemocněl a nadto měl vidění, údajně vybízející k duchovnímu obrácení. Zakrátko se prý skutečně počal vyhýbat zábavě, svou proměnu však definitivně dokonal až roku 1206. Podle tradování jej tehdy Kristus v rozpadajícím se kostele sv. Damiána vyzval, aby „opravil jeho dům“. František tento pokyn vzal nejprve doslovně, bez okolků prodal otcovo cenné zboží a utržené peníze chtěl odevzdat na obnovu svatyně. Když se toto Františkův otec dozvěděl, rozzuřený nejprve zbil a posléze uvěznil svého syna doma, než opět přijde k rozumu. Nakonec se František rozhodl opustit Assisi, začal putovat a současně také kázat. Jak uvádějí legendy, jeho kázání se však zdaleka neomezovala pouze na lidi. Své projevy přednášel František také zvířatům. Mimo to se odhodlal zříci se veškerého majetku a na živobytí si vydělával výlučně prací. Brzy pak vešel ve známost pro svůj jednoduchý, a přitom přísně asketický život.
Text a foto: Michal Bařinka
