Aktuálně
O časopisu
Historie a archiv
Redakce
a kontakty
Předplatné
a objednávky
Soutěže čtenářů
Inzerce
KČT
Zprávy KČT
Aktuálně
O časopisu
Historie a archiv
Redakce
a kontakty
Předplatné
a objednávky
Soutěže čtenářů
Inzerce
KČT
Zprávy KČT

Církevní řády: Premonstráti

Až doposud jsme v našem seriálu věnovali pozornost mnišským řádům, jmenovitě benediktinům, cisterciákům a kartuziánům. V tomto a následujícím dílu se však budeme zaobírat tzv. řeholními kanovníky. Ti se – na rozdíl od uvedených mnišských řádů – řídili řeholí sv. Augustina a jejich členové měli kněžské svěcení. Jako první se vydáme po stopách premonstrátů.

Text a foto: Michal Bařinka

Norbertini a jejich zakladatel
Zakladatelem Řádu premonstrátských řeholních kanovníků se stal sv. Norbert z Xanten, pročež bývají premonstráti příležitostně označováni jako „norbertini“. Zlomovým okamžikem Norbertova života se podle jeho životopisců stala událost z roku 1115. Během jízdy na koni prý tehdy těsně před něj udeřil blesk, Norbert spadl z oře, načež uslyšel hlas, který jej káral za jeho dosavadní život a vyzýval k obrácení. Norbert poté údajně změnil své smýšlení, přijal kněžské svěcení a stal se potulným kazatelem. Roku 1120 se spolu s druhy usadil v pustině poblíž města Laon na severu Francie. Pojmenování zdejší lokality (a prvního premonstrátského kláštera) Prémontré později dalo název celému řádu. Ideálem společenství se stal tzv. vita apostolica, tedy způsob odříkavého života po vzoru apoštolů. Nově vzniklý konvent neměl být skupinou izolovaných mnichů, nýbrž kněží, kteří přijali základy řehole sv. Augustina. Cílem se stalo spojení kontemplativního života v klášteře s apoštolskou prací, později zejména na poli duchovní správy. Již roku 1126 však Norbert přijal funkci arcibiskupa v Magdeburku a tak klášter  v Prémontré potřeboval nového představeného. Opatem se stal Norbertův věrný druh bl. Hugo z Fosses, který pro nový řád uspořádal psaná pravidla. Papežem byli premonstráti potvrzeni v roce 1126.

Muži, ženy, laici
Premonstráti si rychle našli své příznivce a podporovatele v mnoha zemích Evropy. Jejich oděv – bílý hábit se škapulířem, cingulem a biretem stejné barvy – jim pak vysloužil označení „bílí bratři“. Řád si záhy osvojil striktní organizační strukturu, v některých ohledech shodnou s cisterciáky (viz Turista 5/2023, str. 54–57). V čele řádu stál opat mateřského kláštera v Prémontré, který měl každoročně svolávat generální kapitulu, jež řešila aktuální potřeby a problémy řádu. Stejně jako cisterciáci, také premonstráti měli svou ženskou větev. Zajímavostí je, že zprvu bylo rozšířenou praxí zakládání tzv. dvojklášterů, tedy vedle sebe (přitom odděleně) žijících komunit mužů a žen. Tuto anomálii však generální kapitula už v roce 1141 označila za nevhodnou a přijatelná vzdálenost bratří od sester se zvětšila. Naprostou novinkou bylo založení společenství pro laiky. Premonstrátští terciáři bývají tradičně označováni za nejstarší třetí řád a jejich vzoru později následovaly další řeholní řády.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 7/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!

Mohlo by vás zajímat

Ostatní
Stará Voda nedaleko Města Libavá patřila mezi nejvýznamnější poutní místa Olomoucka. Události 20. století však toto místo proměnily k nepoznání. Z někdejší vesnice se do dnešních...
Ostatní
Benediktini již svým pojmenováním odkazují na zakladatele západního mnišství Benedikta z Nursie, který žil na území dnešní Itálie na přelomu 5. a 6. století. Benedikt z Nursie je...
Ostatní
Poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí mimo zástavbu, a ačkoli bychom to podle jeho dnešního vybavení jistě nehádali, jednalo se o nejvýznamnější mariánské poutní místo na...