Aktuálně
O časopisu
Historie a archiv
Redakce
a kontakty
Předplatné
a objednávky
Soutěže čtenářů
Inzerce
KČT
Zprávy KČT
Aktuálně
O časopisu
Historie a archiv
Redakce
a kontakty
Předplatné
a objednávky
Soutěže čtenářů
Inzerce
KČT
Zprávy KČT

Putování zemí bohyní

Z jakéhokolvek dníčka sa ci to stalo, zažehnavám to na čierné pusté lesy. Vy tam si na tom len dost majce, vy krivočitelnice a čarodzejnice, žjádnéj moci tu viac němajce. Vred aby ho pokrúcil, naťáhnul a polámal, kdo by na túto osóbku  sjáhnul. Od studzena umývám, za horka zaklínám, něrovno poščalas, vrchovato ci vracám. Chojce si, čarodzejnice, na čjérnú horu, tam čjérné víno pijce, smolu jedzce, ale tu žjadnéj moci vjacej němajce. Amen." (Ze zaříkávání žítkovské bohyně)

Text a foto: Jiří Jilík

Hůl do ruky a vzhůru na Kopanice
Vábeni představou múdrých žen, bohyní, které se vyznaly nejen v léčitelských praktikách, ale pomocí magie dokázaly nahlížet do osudů lidí, přijíždějí  na Moravské Kopanice stovky návštěvníků. A kdeže Moravské Kopanice vlastně leží? Při východní hranici slováckého regionu ve Zlínském kraji; v Bílých Karpatech je tvoří pět obcí – Starý Hrozenkov, přirozené centrum regionu, a další čtyři vesnice s rozptýleným osídlením: Lopeník, Vápenice. Vyškovec a Žítková. Nejrychlejší cesta sem vede po hlavní spojnici z Uherského Brodu přímo do Starého Hrozenkova, avšak ten, kdo se chce o Moravských Kopanicích dopředu něco dozvědět, to vezme z Uherského Brodu oklikou přes Bojkovice, kde navštíví tamní Muzeum Bojkovska. Expozice věnovaná Kopanicím mu nabídne setkání s dochovanými relikty, které již ze života tohoto regionu zmizely, i informace důležité pro pochopení lidové kultury a způsobu života  zdejších obyvatel. Přestože na bohyně až na jedinou žádné  památky nezůstaly, genius loci je na Kopanicích stále přítomen. Je skryt v nádherné horské přírodě, odkud je přibližně stejně daleko vzhůru k nebi, k pánubohu, jako do pekla, pod zem, do rozsedlin skal a jeskyní, obývaných „škrjatky“ a divými ženami. Vrchové cesty vedou nejen lesy, ale i lukami a pastvinami s výhledem do krajiny. A tak hůl do ruky a vzhůru na Moravské Kopanice!

Bohyně poprvé…
Nejstarší zpráva o bohyních je z poloviny 18. století v dochovaném deníku jezuitského misionáře, který působil ve Starém Hrozenkově. Podrobnější zprávy o jejich magickém umění nám zanechali národopisci, kteří se od 2 poloviny 19. století vydávali na Kopanice zaznamenávat původní kulturu tamních obyvatel. František Bartoš (1837–1906), jeden ze zakladatelů moravského národopisu, napsal: „Vypoví-li milenec milence lásku, jde tato k bohyni, aby ho k němu nějakým čařiskem opět připoutala. Ztratí-li se někomu peníze, jde k bohyni, aby mu svými čary oznámila, kdo je vzal. Je-li kdo nemocen, jde k bohyni, aby mu pomohla. Nedojí-li někomu kráva, jde se bohyně otázat, která potvora krávě učarovala. Onemocní-li někomu dobytek, putuje k bohyni, by dobytku „odčarovala“ a pomohla. Má-li někdo jíti na soud, jde k bohyni, by svými čary začarovala soudce, aby on vyhrál. Vede-li se někomu špatně, jde se bohyně otázat, jak dlouho se mu ještě zle povede, nebo co by měl učiniti, nebo kam se odstěhovati, aby se mu dařilo dobře, anebo aby byl šťastným.“ A je také třeba zmínit hrozenkovského faráře Josefa Hofera (1871-1947), který vydal v roce 1913 o bohyních první samostatnou publikaci s názvem Bohyně na Žítkové, v níž popsal případy, jak „vychytralé venkovanky bohyňují čili čarují“. Bohyním sice nevěřil, ale zásluhou jeho knížky, víme mnoho zajímavých a podstatných informací.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 4/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!

Mohlo by vás zajímat

Pěšky
Za srdce Orlických hor se označují mnohá místa. Lyžařská střediska, významné a často navštěvované památky, města, městečka i vesnice. Ale zřejmě to nejsprávnější orlickohorské...
Pěšky
Přirozenou dominantou jižních Brd je se svými 827 metry Třemšín. Sbíhají se k němu snad všechny turistické značky. V historii pohoří hraje již od pravěkých dob významnou roli...
Pěšky
Adolf Heyduk měl o 25 let mladší manželku Emilku a řadu slovutných přátel, kteří pohostinného druha v Písku rádi navštěvovali...