Oblast kolem městečka Blanska, ležící severně od Brna, dostala, díky malebné krajině se skalními útvary poetický název „Moravské Švýcarsko“. Vyspělá průmyslová výroba jí zase dala přezdívku „Moravský Manchester“. Proto v Blansku a jeho okolí nalezneme nejen pamětihodnosti a přírodní krásy, ale také inspirativní stopy práce našich předků.
V polovině 12. století bylo Blansko majetkem olomouckého biskupství a pravděpodobně zde stál opevněný dvůr nebo tvrz (Staré Blansko). Později vznikla tvrz v Novém Blansku, první písemnou zprávu o ní však máme z roku 1431. Přestavba tvrze na renesanční zámek probíhala v několika etapách. V roce 1631 se majiteli Blanska stali páni z Rožmitálu, kteří ho však kvůli dluhům v roce 1766 prodali svým příbuzným, sídlícím v nedalekém Rájci nad Svitavou, hrabatům ze Salmu.
Salmové zámek využívali jako letní sídlo. Když zámek v roce 1818 vyhořel, hrabě Hugo František ho dal opravit a přestavět v empírovém slohu, později byl ještě upraven novorenesančně. Blansko v této době navštívila řada významných osobností, např. Josef Dobrovský nebo Josef Mánes.
Více si přečtete v časopisu Turista č. 11/2025
