Městečko ležící mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem, na pomezí zemských hranic Čech a Moravy, se pyšní zajímavou historií a má zvídavému turistovi co nabídnout. Nejen jeden z největších barokních chrámů a několik dalších kostelů, ale i synagogu, zámek s muzeem a krásné okolí, které láká k prozkoumání.

První zmínka o Polné pochází z roku 1242. Kolem roku 1320 ji koupil Jindřich z Lipé, významný králův dvořan, přední český pán a partner královny-vdovy Elišky-Rejčky. Když město jeho syn Pertold v roce 1356 postoupil Ješku Ptáčkovi z Pirkštejna, uvádí se zde poprvé i existence hradu. Jeho význam vzrostl v době po husitských válkách, kdy se k Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna sjížděli čelní představitelé strany podobojí. Když zemřel, jeho dcera Žofie se provdala za Viktorina, syna Jiřího z Poděbrad, pozdějšího knížete z Münstenberka. Roku 1468 Viktorín prodal Polnou Burianu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.
Z dalších majitelů připomeňme Pány z Hradce, kteří Polnou roku 1597 kvůli finanční krizi rodu prodali nekatolíkovi Rudolfu Zejdlicovi ze Šenfeldu. Jemu bylo polenské panství po bitvě na Bílé Hoře zabaveno a od císaře ho získal Jaroslav Bořita z Martinic. V letech 1623–1858 Polnou vlastnili Dietrichsteinové a po nich Clam-Gallasové.
Proměna hradu v zámek
Roku 1623 Polnou získal od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup a kardinál František, kníže z Dietrichsteina, gubernátor Moravy, který nechal upravit vstupní bránu a opevnění. Jeho rodu zámek patřil až do roku 1864. V 2. polovině 17. století bylo upraveno nádvoří hradu a přistavěna hospodářská budova s dietrichsteinským erbem.

Zámek v Polné již nesloužil k trvalému bydlení panstva a od roku 1735 sloužil jen jako obydlí panských úředníků. Kvůli několika požárům byly jeho budovy poškozeny a správa panství byla proto přenesena na zámek v Přibyslavi. V roce 1922 zchátralý zámek koupil továrník Václav Pojmann a daroval ho muzejnímu spolku a Sokolu. Dnes v interiérech hradu a zámku nalezneme dvě historické prohlídkové trasy. Na první si můžeme prohlédnout expozici historických hodin, kupeckého krámu a staré polenské lékárny U Černého orla. Druhá nás zavádí do doby původních majitelů hradu. Po rekonstrukci můžeme zhlédnout Erbovní, Dietrichsteinský a Kunštátský sál, pseudorokokový salonek a další.
Více v časopisu Turista 8-9/2025




