„Poslední hodinu od deseti do jedenácti jsem měl češtinu v osmičce, kde jsem učil nejraději. Deset minut před koncem jsem vyučování přerušil, že jim přednesu básničku. Měli ji v čítance – Loučení vězňovo ze III. zpěvu Máje. Nevěděli, že i já se s nimi loučím…“
Vzpomínky Františka Křeliny (1903-1976), učitele, prozaika, básníka a dramatika, jsem před lety objevil v knížce Náš Ještěd, píše autor článku Petr David. Vyšla na začátku roku 1969 a nesla podtitul Sborníček lásky ke kraji Karoliny Světlé, který byl od nepaměti hrází českého života.
Sborníček s historickými fotkami, vyznáním takových návštěvníků, jako byli František Kožík či Václav Kaplický, připomenutím vzácných návštěv či místních osobností jako byl pan řídící Václav Havel i Karoliny Světlé, která se tak hezky dokázala přiblížit k srdcím zdejších lidí, opatruji víc než jakoukoliv jinou knížku. Sborníček mě tenkrát pohladil na duši, rád se k němu vracím i dnes.
Více o Českém Dubu a dalších místech spojených s Františkem Křelinou se dočtete v časopisu Turista č. 6/2026
