Josefovská pevnost vznikla v letech 1780–1787 na soutoku Labe a Metuje a ve své době byla spolu s Terezínem nejmodernější u nás. Málo se ale ví, že v jejích hradbách vznikla v roce 1866 vůbec první moderní partyzánská a diverzní jednotka v dějinách nejen střední Evropy.
Fort tehdy Prusové nedobyli a její posádka krom dalších akcí vyslala do olomoucké pevnosti, kde sídlil štáb rakouské armády, čtveřici kurýrů se zvláštním úkolem. Akce se povedla a vojáci se dokonce dostali zpět s rozkazy vést partyzánskou válku v pruském týlu. Tu také úspěšně zahájili.
Řeka šla stranou
Důvodem pro vznik pevnosti Josefov byl fakt, že po ztrátě většiny pevností v dobytém Slezsku potřebovala Vídeň na obranu proti věčně agresivnímu Prusku k dosud stojícím fortům v Olomouci a Hradci Králové vybudovat poblíže strategických průsmyků a hranic nové předsunuté forty. Základní kámen josefovské pevnosti na soutoku Metuje a Labe, kvůli které zcela zanikla obec Ples, byl položen 3. října 1780. Kvůli utajení dostali lidé z okolí rozkaz se vystěhovat a stavba začala podle plánů francouzského ženisty de Querlonde s využitím všech zkušeností tzv. meziérské školy pevnostního stavitelství. Ta bazírovala na zapojení terénu a vodních toků do systémů bastionových pevností. I proto 20 000 mužů nejen vykopalo ohromné množství hlíny na valy, ale přemístilo celé toky Labe a Metuje skoro o kilometr.
Více v časopisu Turista 7/2025
