K půvabným a poměrně dobře dostupným partiím uprostřed Krkonošského národního parku patří Sedmidolí. Říká se tak rozložitému a členitému amfiteátru na jižních svazích Hraničního neboli Slezského hřbetu. Pojmenování mu dalo sedm hlubokých údolních zářezů v prostoru mezi Labským dolem na západě a údolím Bílého Labe na východní straně.
První tři „strouhy“ – Pudlava, Dvorský a Medvědí potok – spadají do Labského dolu, kde obohacují pramenný tok hlavní české řeky, zbývající bystřiny – Červený potok, Hřímavá bystřina, Čertova strouha a Stříbrná bystřina – stékají k pravému břehu Bílého Labe. Většina těchto potoků se vyznačuje prudkým spádem s řadou kaskád i menších vodopádů, kterým se však turistické značení vyhýbá. Labe a jeho nejvydatnější krkonošský přítok Bílé Labe se slévají u Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem, což je i nejvhodnějším výchozí místo pro různě náročné výšlapy za krásami Sedmidolí. Většina návštěvníků jistě ocení i to, že při těchto trasách nechybí ani možnost občerstvení nebo úkrytu před nepohodou v několika horských chatách.
Jako v severském fjordu
Ke vstupním branám do západní části Sedmidolí patří Labský důl, procházený ze Špindlerova Mlýna 8 km dlouhou modře značenou cestou, vinoucí se spolu s trasou naučné stezky proti toku „klokotavé“ bystřiny Labe. Za významným rozcestím u Dívčí lávky prochází převážně lesem, kde do Labe postupně ústí dvě vydatné bystřiny Medvědí a Dvorský potok. Údolí se postupně prohlubuje a ve vyšší partii lze krátce sestoupit až k řečišti, kde přes žulový skalní práh spadá Malý Labský vodopád. Mnohem vyšší vodopádovou kaskádu vytváří další levý přítok Pudlava, je však už poněkud ukrytá na svahu Sedmidolí výše nad turistickou cestou.
Celý článek si přečtete v časopisu Turista č. 7/2026.
