V roce 2018 byl u příležitosti 130 let vzniku KČT uspořádán pochod po místech odpočinku zakladatelů klubu. Na Olšanských hřbitovech jsme navštívili hroby Viléma Kurze, Františka Čížka a čtvrtého předsedy Jiřího Gutha. Hrob druhého předsedy neexistuje, Jaroslav Zdeněk byl zpopelněn a rozptýlen, stejně jako první předseda Vojta Náprstek. Urna s jeho popelem je uložena v Náprstkově muzeu, kde byl tehdy cíl pochodu. Neměli jsme ovšem tušení, kde se nachází hrob třetího předsedy Vratislava Pasovského.
V době příprav oslav 130 let KČT jsme intenzivně hledali na internetu, v knihách a časopisech i přímo na hřbitovech. Wikipedie jako první zdroj nám nepomohla. Uváděla datum úmrtí Pasovského 24. 5.1924 v Praze, zřejmě okopírované z webových stránek jeho rodného Kostelce nad Orlicí. Místo pohřbení ale na žádné z těchto stránek není. Kostelec nad Orlicí jsme navštívili, ale na místním hřbitově jsme nenašli žádnou zmínku o jméně Pasovský, stejné to bylo v Roztokách u Jilemnice, kde se Vratislav Pasovský oženil s Johanou Klazarovou z rodiny známých textilních továrníků. Ani v rodinné hrobce Klazarů ve Dvoře Králové nejsou Vratislav Pasovský či jeho žena pohřbeni, návštěva Dvora Králové v roce 2018 ale přinesla jiné badatelské ovoce: Místní muzeum schraňuje pozůstalost Jana Kropáčka, zakladatele místního odboru KČT, včetně jeho korespondence s Vratislavem Pasovským.
Cenné matriční záznamy
Velký pokrok v bádání udělala členka KČT Jitka Zitová. Důkladně prohledávala zdigitalizované archivní materiály a našla kromě matričního záznamu o narození a křtu a informací o sňatku také záznam o úmrtí. Vratislav Pasovský zemřel dne 14. 5. 1924 v Zemském ústavu v Kateřinkách. Internetové zdroje tedy uváděly a některé stále ještě uvádějí špatné datum. Správné datum úmrtí se nám podařilo ověřit i v dobovém tisku, Národní listy dne 17. 5. uvádějí: „Ve středu dne 14. května zemřel v Praze p. arch. Vratislav Pasovský, stavební rada. Pohřeb se koná dnes o půl čtvrté odpoledne z ústřední kaple na Olšanských hřbitovech.“
Místo bychom tedy měli. Na Olšanských hřbitovech pátrala další členka KČT Marta Votavová, získala přístup do záznamů, ale jméno Vratislav Pasovský, pohřbený 17. 5. 1924 ani s pomocí pracovnic hřbitovní správy nenalezla. Tehdy jsme netušili, jak ale byla blízko úspěchu.
O Olšanských hřbitovech napsal několik knih Miloš Szabó. Ve čtvrtém díle uvádí: „Vratislav Pasovský († 3. 11. 1886), dítě architekta. Mrtvě narozené dítě stejnojmenného architekta a fotografa Vratislava Pasovského (*13. 11. 1854 Kostelec nad Orlicí, † 24. 5. 1924 Praha), jenž se věnoval návrhům na Jubilejní výstavu v Praze 1891 a v tomto rámci je i autorem návrhu na Petřínskou rozhlednu. Jako předseda Klubu českých turistů navrhl také další rozhledny, tu nad Čerchovem navíc zcela zdarma.“ Po přečtení této informace jsme si mysleli, že máme stopu. Informace sice není úplně přesná, my jsme ze studia archivů zjistili, že Vratislav Jan Pasovský nebylo mrtvě narozené dítě, ale roční batole, ale také jsme zjistili, že to opravdu byl syn Vratislava Pasovského. Co když je na popsaném místě rodinná hrobka? Bohužel ne. Žádný hrob se jménem Pasovský se na udaném místě nenachází.
Konečně stopa
V roce 2024 jsem během pátrání po hrobech jiných činovníků KČT opět kontaktoval pracovnice správy hřbitovů paní Annu Oplatkovou a Kamilu Jurajdovou. Velmi ochotně mi pomohly a během e-mailové komunikace jsem se také zmínil, že se před šesti lety nepodařilo najít hrob Vratislava Pasovského. Paní Jurajdová se pokusila znovu pátrat podle data pohřbu a našla, že dne 17. 5. 1924 byl do hrobu číslo 77 v oddělení 12 čtvrtého Olšanského hřbitova pohřben Vratislav Pacovský.
Datum pohřbu tedy souhlasí, nesouhlasí ale jméno. Pátráme tedy, kdo další byl v tomto hrobě pohřben. Podle údajů z Olšan to je Jana Pacovská dne 6. 5. 1938 a Ing. Jiří Pacovský dne 2. 5. 1957. To jsou silné indicie, mohlo asi dojít ke zkomolení jmen. Nyní „jen“ musíme najít datum úmrtí ženy nebo syna Vratislava Pasovského.
Pátrání se tedy přesouvá do archivu. Protože sám v archivu pátrat neumím, pomohl mi člen KČT Vladimír Soukup, student historie. V Národním archivu dokázal vyhledat příslušné kartony a v nich ty správné dokumenty. Museli jsme pátrat přímo v původních papírech, archivní materiály z doby, která nás zajímala, nejsou digitalizované. Ale měli jsme úspěch. Nalezli jsme úmrtní list Johany Pasovské, rozené Klazarové, vdovy po architektovi. Zemřela 4. 5. 1938 a pohřeb byl o dva dny později na Olšanech. Datum tedy souhlasí, v evidenci hřbitovní správy jsou ale uvedena jména s chybami.
Po stopách syna
V Národním archivu jsme ověřovali i Jiřího Pasovského, syna našeho dávného předsedy. Archiv obsahuje několik dokladů u vydání cestovního pasu z doby první republiky. Také potvrzení o jeho cestách do zahraničí, ale také například informace o tom, jak stavěl školy na Slovensku. Poslední zmínka o něm je ovšem z roku 1950, kdy již nebydlel ve Voršilské ulici v domě, který pro svou rodinu postavil jeho otec, ale v podnájmu na Vinohradech. Tehdy již nepůsobil jako stavitel, ale byl pouhý úředník. Je zřejmé, že zcestovalý prvorepublikový stavitel, navíc syn c. k. stavebního rady a dcery továrníka, nemohl být v té době zrovna miláčkem tehdy čerstvě nastolené vrchnosti.
Ing. Jiří Pasovský byl svobodný a bezdětný, není tedy divu, že hrob na Olšanech poté, co v něm byl pohřben jako poslední mužský potomek Vratislava Pasovského, začal chátrat a v současné době z něho je jen torzo. Nyní ale víme přesně, kde byl před sto jedním rokem uložen náš třetí předseda k poslednímu odpočinku.
