Zříceninu hradu Lopata můžeme navštívit ze dvou hlavních směrů a oba nás odmění příjemnou procházkou lesními cestami s mírným stoupáním až k podhradí. Vrcholový úsek je pochopitelně strmější a končí ve výšce 420 metrů nad mořem. Ani se nechce uvěřit, že tady na buližníkovém ostrohu asi 15 kilometrů jihovýchodně od Plzně kdysi stával přepychový hrad s půdorysem nepravidelného kosodélníku. Skoro šest století už z něj uprostřed současné přírodní rezervace trčí jen ruiny, i když velice působivé.
Lopata v současnosti představuje romantickou a mimořádně zajímavou scenerii, která ostře kontrastuje s válečnou skutečností z konce roku 1432. Několik set husitských ozbrojenců se tu tehdy rozmístilo asi šedesát metrů pod hradem s cílem pokořit pána dobývané pevnosti, loupeživého rytíře Habarta z Lopaty nebo také z Hrádku. Mezi obránci a dobyvateli se rozhořel nelítostný boj, když husity zvolenou obléhací taktiku měly podpořit také velké palné zbraně. Obránci zase tolik prostředků k udržení pozic neměli, a proto vrhali na vetřelce části ulámané buližníkové skály a občas i části obléhané pevnosti, jak později potvrdili archeologové. Úmysl dobýt Lopatu vojensky příznivcům kalicha nevycházel, a proto se rozhodli změnit strategii a zapřisáhlého katolíka Habarta i s jeho lidmi vyhladovět.
Po čtyřměsíčním obléhání na začátku roku 1433 pochopitelně docházely potraviny. Příliš možností k záchraně životů nezbývalo, a tak se Habart rozhodl pro nesmírně riskantní tah: Hrad zapálit a nastalého zmatku v dýmu a kouři využít pro útěk. Jemu jedinému se to podařilo a zmizel směrem do jižních Čech, kde i nadále provozoval svoje lapkovské řemeslo, zbývající nešťastníci v počtu kolem čtyřiceti osob byli husity zajati. Hrad byl totálně zničen a po celá staletí se nenašel nikdo, kdo by jej opět obnovil. Netradiční název Lopata, jenž se pravděpodobně vžil podle tvaru skalnatého buližníku, se po dobytí kališníky přestal používat. A proč se husité v rámci své daleko rozsáhlejší vojenské aktivity rozhodli zaútočit i na celkem strategicky bezvýznamnou Lopatu? Za vším stála pomsta. Habart, muž s pověstí otrlého a nebojácného lapky, pověstný to postrach celého širokého okolí, zaútočil na nedaleký hrad Vlčtejn, jenž se nachází na cestě mezi Plzní a Nepomukem. Jeho tehdejší majitel hejtman Svojše ze Zahrádky dal proto dohromady oddíl sestavený z přívrženců husitů a z městských hotovostí Klatov, Sušice, Horažďovic a Domažlic a s nimi vyrazil pokořit Lopatu. Ideologické a náboženské důvody nehrály prakticky žádnou roli. A měšťané se k pomstychtivé akci přidali hlavně proto, že Habart terorizoval celé široké okolí a ohrožoval tak i jejich sídla a majetky.
O dalších pozoruhodných osudech hradu Lopata se dočtete v časopisu Turista č. 1-2/2025.
