Letos slavíme významné kulaté výročí, Karel Václav Rais (4. ledna 1859 – 8. července 1926) zemřel právě před sto lety. Kam se rád vracel i úspěšný spisovatel? Nikdy se netajil tím, jak se zdráhal opouštět svůj rodný kraj a podkrkonošský venkov také zobrazil ve velké části svých děl, místo v jeho srdci měla i Vysočina, hlavně Hlinecko.
Narodil se v chudé rodině. Otec pracoval na poli a tkalcoval, maminka byla švadlenou. Rais na rodiče rád vzpomínal, měli hezký vztah, o Karla Václava pečovali dost úzkostlivě, vždyť předchozí tři děti zemřely. Malý a tělesně slabý Karel Václav se původně měl dát na krejčovské či hodinářské řemeslo, ale ve škole byl tak vynikajícím žákem, že ho rodiče poslali z rodného Bělohradu (jako Lázně Bělohrad známe město až od roku 1905) na studia do nedalekého Jičína.
I proto nese spisovatelovo jméno informačními panely vybavená naučná stezka Po stopách Karla Václava Raise, která vede z jeho rodného města na nejvyšší horu Podkrkonoší Zvičinu. Můžeme ovšem zvolit i kratší rodinnou variantu, okruh přes Byšičky s návratem přes lázeňskou část, dlouhý jen asi 5,5 kilometru. Následující výlet je podstatně náročnější.
Z náměstí jdeme Lázeňskou ulicí kolem sokolovny ke komplexu lázní, kde se k nám připojí značka naučné stezky, přicházející od Byšiček. Slatinné lázně založila v roce 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu – o tři léta později byly uznány za léčivé. V roce 1891 byl vybudován velký lázeňský dům ve švýcarském slohu. Od té se celý komplex rozšířil a modernizoval. V roce 2009 byl otevřen lázeňský areál Spa resort Tree of Life, v němž jsou pod jednou střechou soustředěny všechny aktivity. Vpravo se prostírá poměrně rozlehlá Bělohradská bažantnice, chráněná jako přírodní památka, vyhlášená na území lázeňského parku a přilehlých slatinných luk. V parku byl v roce 1901 upraven Annamariánský pramen (dnes pramen Vita) – to znamenalo další rozvoj lázní. V parku jsou dnes i sportovní zařízení včetně minigolfu a tenisu. Na zdejších kurtech hrával třeba slavný Karel Koželuh, známé osobnosti sem přicházejí i dnes. Poblíž pramene Bažantnice stojí Hudební pavilon. Pozornost si zaslouží i tajemné Černé jezírko. Na maličkém ostrůvku se krčí smírčí kříž. Podle romantické legendy se tady při divoké jízdě utopila hraběnka i se svým koněm.
Více se dočtete v časopisu Turista 8-9/2026
