Po stopách osobností: Smetanovy Jabkenice

Text a foto: Petr David

Na každém Roku české hudby zazní Smetanova Má vlast, vrcholné dílo, které autor dokončil již v období své úplné hluchoty. Hodnocení Smetanova díla nechme hudebním kritikům a jeho životopis byl popsán v mnoha literárních dílech, byl i zfilmován. Jednu myšlenku bych si ale vypůjčil: „Smetana usiloval o pozvednutí českých zemí mezi sebevědomé evropské hudební národy.“ Což ostatně plyne ze Smetanova vlastenectví. Část svého profesního života pobyl v Göteborgu, ale vrátil se do Čech. Možná kdyby zůstal, dopracoval by se světovosti jako jeho současník Antonín Dvořák. Ale Smetana to měl nastavené jinak, proto i ona Má vlast.

Útěk za hudbou

Narodil se do rodiny solventního úspěšného podnikatele Františka Smetany, starajícího se o valdštejnské pivovary v Litomyšli. Smetanovi rozhodně netrpěli nouzí, pohybovali se ve vyšších společenských kruzích. Otec hrál ve smyčcovém kvartetu, matka hudbu milovala, ale neměla na ni tolik času, starala se o rodinu. V šesti letech hrál Bedřich na koncertu v Litomyšli na klavír a okouzlená hraběnka Marie Františka z Hohenfeldu slíbila veškerou pomoc při jeho dalším hudebním vzdělávání. Tatínek by ale raději viděl, kdyby Bedřich byl sládkem, tedy pokračoval v rodinném řemesle.

V roce 1835 si Smetanovi koupili barokní zámek v Růžkových Lhoticích, jehož součástí byl i pivovar. Smetana chodil na plesy, se sestrami hrál ochotnické divadlo, s otcem se zúčastňoval honů. Zkrátka pohoda, zato středoškolská studia byla bouřlivá. Po maturitě pak odešel definitivně do Prahy, aby se věnoval již jenom hudbě.

Klid na venkově

Muzeum Bedřicha Smetany je v Praze, stálá expozice je v Litomyšli, kde si skladatele připomínáme při tradiční Smetanově Litomyšli, nejrůznějších památníků, pamětních desek a expozic je strašně moc a byl by to celé dlouhý výčet. Já mám rád místo, které patří k těm skromnějším, obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi. V blízkosti rozsáhlé obory stojí myslivna, která byla původně sídlem lesního úřadu knížat Thurn-Taxisů. Tady od roku 1875 působil zeť Bedřich Smetany Josef Schwarz, manžel jeho dcery Žofie. Tady v klidném venkovském prostředí Smetana složil opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna, klavírní cykly Sny a České tance, zde dokončil cyklus Má vlast. Občas si odtud odskočil do Prahy, aby si vyřídil své záležitosti. V Mladé Boleslavi založil zpěvácký spolek a stal se jeho členem.

Právě jabkenickému období se věnuje stálá expozice zahrnující řadu osobních a rodinných předmětů umístěných v pracovně a v rodinném salonu. Unikátním exponátem je Smetanův klavír, jeho svatební dar dceři Žofii. U něho skládal. Dle vlastního výběru tady můžeme poslouchat Smetanovy skladby. Od roku 2004 je zde instalována opona jabkenických ochotníků, kterou v roce 1877 namalovala skladatelova druhá manželka Bety.

Více se dočtete v časopisu Turista 6/2024...

reklama
reklama
reklama
NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY