V červnu roku 1879 na pozvání jičínského gymnazijního profesora dějepisce Antonína Vánkomila Malocha vyrazila z Prahy do Českého ráje zajímavá a početná výprava, čítající 24 natěšených a zvědavých účastníků. Mezi nimi třeba básník Jaroslav Vrchlický, přírodovědec profesor B. Bauše, zoolog F. Vejdovský či nakladatelé bratři Šimáčkové. Skupina se v Jičíně poskládala na dva žebřiňáky a vyrazila do Prachovských skal.
Všichni se vraceli nadšeni, děkovali tomu, kdo celou akci zorganizoval. A Vojta Náprstek, neboť tím vedoucím celé výpravy byl právě spoluzakladatel Klubu českých turistů, se spokojeně usmíval. Nezůstalo ovšem jen u úsměvů. Bratři Šimáčkové propagovali Prachovské skály v časopisech Světozor a Zlatá Praha i v Českých novinách. Již v červenci téhož roku z Jičína do Prahy vyrazili Vladimír a Zdeněk Lepařové a František Veselý, aby podle Náprstkových instrukcí nakoupili potřeby ke značkování a horolezeckou výstroj. Události nabraly rychlý spád. Jičínští občané, hlavně pak studenti místního gymnázia, začali vytyčovat, upravovat a značit turistické trasy. Z. Lepař zpracoval mapu v měřítku 1 : 12 500 a v roce 1880 ji vydal.
Co všechno bylo dál, se dočtete v časopisu Turista č. 5/2026.
