Slovo Sudety nemá v našich novodobých dějinách příliš dobrý zvuk. Dosud bývá většinou spojováno s neblahými událostmi před druhou světovou válkou i po jejím skončení, ovšem s národnostními třenicemi ani s osudy lidí odedávna žijících po obou stranách státní hranice samozřejmě nemá nic společného.
Jde totiž o dávné pojmenování hornaté krajiny našeho severního příhraničí a pojmy jako Sudetská soustava či Východní, Střední a Západní Sudety se běžně užívají i v zeměpisném názvosloví.
Řada sudetských pohoří (včetně toho nejvyššího – Krkonoš) vystupuje přímo na hranici, některá zasahují i hlouběji na polské území. Pomyslný práh oproti jihopolským rovinám tam tvoří pás pohoří od Valbřišských hor na severozápadě přes Kamenné a Soví hory až po Bardské hory, „protnuté“ údolními zátočinami Kladské Nisy. Všechna uvedená pohoří máme doslova na dohled od státní hranice, jsou vesměs malebná a skrývají spoustu zajímavostí, které stojí za bližší poznání.
Například v lůně Valbřišských hor vystupuje uprostřed hustých lesů jeden z největších a nepochybně i nejpůvabnějších zámků v Polsku Książ (Kníže).
Více si přečtete v časopisu Turista č. 11/2025
