K oblíbeným rekreačním oblastem na východě Čech patří přehradní nádrž Pastviny. V letních dnech láká návštěvníky především osvěžující koupel ve vlnkách vzduté hladiny Divoké Orlice, kdežto na jaře, když sluníčko ještě tolik nehřeje, stojí za bližší poznání i blízké okolí údolní nádrže. Najdeme zde spoustu zajímavých a romantických zákoutí, vydat se odtud můžeme i za krásnými výhledy do přilehlých partiích Orlických hor.
Bechyňský most, někdy zvaný díky svému tvaru Bechyňská duha, se stal charakteristickým znakem města. Překlenuje Lužnici na svou dobu smělým 50 m vysokým obloukem a v době svého vzniku v roce 1928 byl nejvyšším železobetonovým mostem v ČSR. Po jeho unikátní konstrukci je vedena souběžně automobilová a železniční doprava. Koleje vedoucí po mostě jsou tak nejdelším železničním přejezdem v ČR. Platí, že když jede vlak, musí auta v jednom směru počkat než přestanou blikat červená výstražná světla.
Otomar Dvořák (roč. 1951) je čtenářům časopisu Turista znám asi především jako autor literatury faktu; s jeho články se můžete setkávat v rubrice „Po tajemných stezkách“. Záběr Otomara Dvořáka je ovšem daleko širší…
Text: Michal Bařinka / Foto: archiv Otomara Dvořáka, Jiří Fišar
Staré, nové, kamenné, dřevěné nebo i kovové rozhledny patří bezesporu k nejatraktivnějším turistickým cílům. Sami o sobě bývají výraznými dominantami a poskytují nám z ptačí perspektivy pohled na kraj, jímž právě putujeme. Stačí vyšlapat několik desítek schodů a jsme rázem v oblacích. Přiznám se, že jednoduché kovové konstrukce příliš mému oku a duchu neladí. Mnohem raději mám ty staré, kamenné, dýchající romantikou a připomínající věže dávno zaniklých hradů. A historie některých rozhleden si vskutku nezadá s dějinami leckterého středověkého hradu.
Asi u nás najdeme jen málo míst, kde je na poměrně malém prostoru soustředěno tolik rozličných zajímavostí a podmanivých zákoutí jako v západočeském Slavkovském lese. Název prozrazuje, že jde o území převážně lesnaté, v jehož srdci leží Horní Slavkov, město se starou hornickou – „horní“ – minulostí. Podstatná část malebně zvlněné hornatiny byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, jejíž severní okraj vymezuje areál našich největších lázní Karlových Varů.
Je nasnadě, že Klokočské skály dostaly název podle obce Klokočí, nad kterou se celý masiv táhne. Některé chalupy mají dokonce sklepy zahloubené v pískovci a jeden z domů, čp. 2, má ve skále zabudovanou i kovárnu. Jak ale vznikl název obce a následně i skal? S největší pravděpodobností je název odvozen od keře klokoč zpeřený (lidově nazývaný „klokočí“), který, byť je v dnešní době chráněný, dříve hojně prorůstal celé skalní město od raného středověku až do poloviny 19. století.
Spousta hradů a zámků, kouzelné přírodní scenérie, malebná krajina, skloubení historie a přírody, to vše najdete v Orlických horách a Podorlicku. Zejména oblast kolem Divoké Orlice po těší všechny milovníky turistiky a dávné i nedávné historie.
Krajina Křivoklátska nabízí kromě samotného královského hradu mnoho zajímavých turistických cílů. Výlet po stopách slavného malíře Mikoláše Alše můžete začít v Žebráku, kde žil jeho strýc Vincenc Aleš. Ten byl svéráznou postavou rodu. Původně se vyučil krejčím, avšak zůstal na vojně, kde skončil jako nadporučík u myslivců. V Žebráku žil také spolužák Mikoláše Alše doktor Mudra, pocházející z nedaleké Líšné, který se malíři stal několikrát průvodcem po zdejším kraji.
Cesta méně známou krajinou Jeseníků začíná na nádraží v Branné, odkud se vypravíme naučnou stezkou Pasák ke stejnojmennému skalnatému ostrohu nad soutokem říček Branná a Hučava. Je to cesta nejen za krásami přírody, ale nabídne i možnost nahlédnout pod pokličku dávného osídlení a průmyslu nejvyšších moravských hor.
