Krkonoše sice jsou naším nejvyšším pohořím, ovšem mnohem rozsáhlejší horopisnou jednotku tvoří jejich „lem“, souhrnně zvaný Krkonošské podhůří. Táhne se od úpatí Ještědského hřbetu až do blízkosti Náchoda a na jihu dosahuje až k Miletínu. Není proto divu, že ráz této malebně zvlněné krajiny je docela rozmanitý a největší členitostí i nadmořskou výškou se vyznačuje v blízkém okolí Rokytnice a Jablonce nad Jizerou. Tudy se vine i hluboké a komunikačně významné údolí řeky Jizery s frekventovanou silnicí č.
Z krkonošských vrcholků, v jejichž pojmenování najdeme název některého z drahých kovů, je jistě nejznámější Zlaté návrší. Patří ke snadněji dostupným místům v západní polovině našeho nejvyššího pohoří a proslulý je odtud zejména krásný výhled přes prameniště Labe a hlubinu Labského dolu. Poněkud méně známý, ale rovněž pozoruhodný je Stříbrný hřbet, vystupující přibližně uprostřed Krkonošského národního parku. Jde o místo významné i z geografického hlediska, protože zdejší vrcholová kóta 1489 m je šestou nejvyšší v České republice.
K oblíbeným rekreačním oblastem na východě Čech patří přehradní nádrž Pastviny. V letních dnech láká návštěvníky především osvěžující koupel ve vlnkách vzduté hladiny Divoké Orlice, kdežto na jaře, když sluníčko ještě tolik nehřeje, stojí za bližší poznání i blízké okolí údolní nádrže. Najdeme zde spoustu zajímavých a romantických zákoutí, vydat se odtud můžeme i za krásnými výhledy do přilehlých partiích Orlických hor.
Asi u nás najdeme jen málo míst, kde je na poměrně malém prostoru soustředěno tolik rozličných zajímavostí a podmanivých zákoutí jako v západočeském Slavkovském lese. Název prozrazuje, že jde o území převážně lesnaté, v jehož srdci leží Horní Slavkov, město se starou hornickou – „horní“ – minulostí. Podstatná část malebně zvlněné hornatiny byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, jejíž severní okraj vymezuje areál našich největších lázní Karlových Varů.
Vděčný terén pro celoroční turistiku – ať už pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách – skýtají východočeské Orlické hory. Jejich turisticky značená hřebenová cesta od Olešnice v Orlických horách až po opačný jižní „konec“ je více než 60 km dlouhá a dotýká se řady tisícimetrových vrcholků, včetně 1115 m vysoké Velké Deštné. Trasa je poskládána z několika na sebe navazujících úseků, z nichž každý je něčím zajímavý a výjimečný. Platí to i pro oblast Anenského vrchu (991 m), přibližně v polovině délky celého horského pásma.
