Pokud se vydáme z Litoměřic proti proudu Labe, asi po 6 km dojdeme do obce Křešice. Zdejší poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí mimo zástavbu, a ačkoli bychom to podle jeho dnešního vybavení jistě nehádali, jednalo se o nejvýznamnější mariánské poutní místo na Litoměřicku.
Teplice nad Metují zná většina turistů jako výhodné výchozí místo pro výlety do Adršpašsko-teplických skal. Ani památky tohoto města bychom však neměli přehlížet, zvláště když jedna z nich představuje celorepublikovou raritu. O vzácně dochované teplické poustevně jsme hovořili s jejími patrony Ladislavem Šikutem (roč. 1961) a Martinem Mrázem (roč. 1974).
Text: Michal Bařinka / Foto: archiv spolku Zachraňme teplickou poustevnu, Martin Mádl, ÚDU AV ČR
Stará Voda nedaleko Města Libavá patřila mezi nejvýznamnější poutní místa Olomoucka. Události 20. století však toto místo proměnily k nepoznání. Z někdejší vesnice se do dnešních dní dochoval pouze kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího, kdysi domov milostné sošky Svaté Matky Anny Starovodské.
Až doposud jsme v našem seriálu věnovali pozornost mnišským řádům, jmenovitě benediktinům, cisterciákům a kartuziánům. V tomto a následujícím dílu se však budeme zaobírat tzv. řeholními kanovníky. Ti se – na rozdíl od uvedených mnišských řádů – řídili řeholí sv. Augustina a jejich členové měli kněžské svěcení. Jako první se vydáme po stopách premonstrátů.
Již samotný název města Uherský Brod napovídá, že toto město vzniklo poblíž uherské hranice, v místě, kde se nacházel brod přes řeku Olšavu. Poutníkům je však Uherský Brod znám také jako „město Královny posvátného růžence“.
Na severozápadě naší vlasti vloni vznikla nová Destinační agentura Krušnohoří, která v únoru letošního roku oficiálně zahájila svoji činnost. O cílech této agentury a budoucnosti Krušných hor jsme hovořili s jejím ředitelem Štěpánem Javůrkem (roč. 1987).
Text: Michal Bařinka / Foto: archiv Štěpána Javůrka
Chrudimský Salvátor se (nejen) v raném novověku těšil vroucí úctě věřících. Kopie tohoto kultovního předmětu díky tomu najdeme v mnoha svatyních Česka. Domovem originálu milostného obrazu Nejsvětějšího Spasitele je však arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi.
Kláštery v Česku dnes namnoze představují turisticky velmi atraktivní místa. Nezřídka nás udivují svou monumentalitou a okázalostí. Tyto instituce navíc sehrály význačnou roli nejen v našich regionálních či národních dějinách. Jejich obyvatelé se věnovali činnosti vědecké, pedagogické, kulturní, charitativní a mnoha dalším. S řeholníky se v Česku můžeme samozřejmě setkat i dnes, nicméně jejich počet je mnohem skromnější, než tomu bylo v předešlých staletích.
Otomar Dvořák (roč. 1951) je čtenářům časopisu Turista znám asi především jako autor literatury faktu; s jeho články se můžete setkávat v rubrice „Po tajemných stezkách“. Záběr Otomara Dvořáka je ovšem daleko širší…
Text: Michal Bařinka / Foto: archiv Otomara Dvořáka, Jiří Fišar
