Za srdce Orlických hor se označují mnohá místa. Lyžařská střediska, významné a často navštěvované památky, města, městečka i vesnice. Ale zřejmě to nejsprávnější orlickohorské srdce najdeme přece jen v Deštném v Orlických horách a jeho bezprostředním okolí. Tudy také může vést naše putování, které nám ukáže mnohá zajímavá místa spjatá s horskou přírodou a historií. Na následující trase toto všechno najdeme v jakési koncentrované podobě, i když nás to bude stát trochu té námahy. Ale určitě nebudeme zklamáni.
„Z jakéhokolvek dníčka sa ci to stalo, zažehnavám to na čierné pusté lesy. Vy tam si na tom len dost majce, vy krivočitelnice a čarodzejnice, žjádnéj moci tu viac němajce. Vred aby ho pokrúcil, naťáhnul a polámal, kdo by na túto osóbku sjáhnul. Od studzena umývám, za horka zaklínám, něrovno poščalas, vrchovato ci vracám. Chojce si, čarodzejnice, na čjérnú horu, tam čjérné víno pijce, smolu jedzce, ale tu žjadnéj moci vjacej němajce. Amen." (Ze zaříkávání žítkovské bohyně)
Staré, nové, kamenné, dřevěné nebo i kovové rozhledny patří bezesporu k nejatraktivnějším turistickým cílům. Sami o sobě bývají výraznými dominantami a poskytují nám z ptačí perspektivy pohled na kraj, jímž právě putujeme. Stačí vyšlapat několik desítek schodů a jsme rázem v oblacích. Přiznám se, že jednoduché kovové konstrukce příliš mému oku a duchu neladí. Mnohem raději mám ty staré, kamenné, dýchající romantikou a připomínající věže dávno zaniklých hradů. A historie některých rozhleden si vskutku nezadá s dějinami leckterého středověkého hradu.
Cesta méně známou krajinou Jeseníků začíná na nádraží v Branné, odkud se vypravíme naučnou stezkou Pasák ke stejnojmennému skalnatému ostrohu nad soutokem říček Branná a Hučava. Je to cesta nejen za krásami přírody, ale nabídne i možnost nahlédnout pod pokličku dávného osídlení a průmyslu nejvyšších moravských hor.
