Pevnost Terezín je jedna z největších, nejpropracovanějších a nejzachovalejších bastionových pevností na světě. Byla postavena pod původním názvem Kopisty mezi roky 1780–1790 císařem Josefem II. Pod heslem: „Zemi k obraně, matce ke cti!“ měla tato obrovská vojenská základna sloužit jako hraniční pevnost střežící cestu od Drážďan na Prahu.
Rozhodnutí založit pevnost vydala z podnětu svého syna a spoluvladaře ještě císařovna Marie Terezie. Když zemřela, nechal Josef II. na její památku pevnost přejmenovat na Terezín – Theresienstadt. Stalo se to dne 12. 12. 1780.
Milionová pevnost
Autory projektu byli vojenští experti habsburské armády, nejvýrazněji do projektu promluvili plukovník Lauer (od roku 1783 velitel stavby Josefova) a generál Steinmetz, hrdina mnoha pevnostních válek. Protože byli oba ovlivněni koncepcemi inženýra de Cormontaigne, byl Terezín budován také podle zkušeností z Francie a Belgie. Plocha opevnění, vnitřního města i umělých záplavových kotlin zabírá plochu 400 hektarů, což z Terezína činí jeden z největších bastionových fortů na světě. Je také zapsán na seznamu UNESCO.
Od počátku byl koncipován i pro zajištění bezpečného přechodu přes Labe přes pontonový most mezi Starou a Novou Ohří. Proto v průběhu 19. století vzniklo na břehu Labe na návrší od Litoměřic po Křemín tzv. Staré a Nové předmostí, ze kterého se podle badatele M. Vlasáka dodnes částečně zachoval fort Křemín na dominantní kótě 244 a šestice jemu podřízených pevností kolem (např. Werk 2 a Werk 3 na kótě 241 u Trnovan).
Na stavbě fortu Terezín dřeli jak muži pěších pluků ležících v Čechách, tak tu působilo mnoho soukromých dodavatelů od okolních řemeslníků až po konsorcia stavebních firem z Prahy. Například cihly (bylo jich třeba vyrobit 400 milionů!) zde vyráběl Kašpar Wieser, jehož rodina se podílela také na výstavbě pevností v Olomouci. Zedníky původem z Balkánu zase dodalo sdružení pražských stavitelů. Odhady počtu lidí zapojených do stavby kolísají mezi 12 000 až 15 000 osobami. Celkově postavení pevnosti stálo erár 10 milionů zlatých.
Více se dočtete v časopisu Turista č. 10/2025.
