Novohradské hory i Novohradské podhůří (Slepičí hory) jsou z geomorfologického hlediska nejvýchodnější částí Šumavské soustavy. V Novohradských horách je nejvyšší Žofínská hornatina s tisícovkami Kamenec (1072 m), Myslivna (1040 m), Vysoká (1034 m) a Obrázek (1012 m). Ve Slepičích horách je nejvyšším celkem Soběnovská vrchovina se dvěma známými osmistovkami – Kohoutem (875 m) a Slepicí (Vysoký kámen, 864 m).
V Novohradských horách pramení řeky Lužnice, Malše, Stropnice, Černá a Pohořský potok. V roce 2003 vyhlásila Rada Jihočeského kraje Novohradské hory jako přírodní park. Jeho posláním je ochrana krajinného rázu rozsáhlého území s významnou přírodní a estetickou hodnotou.
Turistikou nezasažená
Hluboké horské lesy se zaniklými sklářskými osadami zde střídají podhorské pastviny s venkovskými samotami a menšími obcemi. V území se nachází řada rašelinišť a rašelinných luk s vzácnou flórou a faunou. Rozloha přírodního parku Novohradské hory je 162 km2. Soběnovská vrchovina je přírodním parkem už od roku 1995 a na jejím území o rozloze 41 km2 jsou chráněny rovněž rozsáhlé lesy se zbytky přirozených porostů, suťové a skalní útvary a celková pestrost biotopů. Tím, že tato oblast leží nedaleko centrální Šumavy a vodní nádrže Lipno, je masovou turistikou i cykloturistikou daleko méně zasažená, a proto je turistickými „fajnšmekry“ daleko více vyhledávaná.
Více v časopisu Turista 7/2025
