Poslední část „krušnohorské tetralogie“, která vyšla v edici Tajemné stezky, vede od barokní perly v podobě kláštera v Oseku přes mnoho obcí (např. Hrob, Dubí, Cínovec, Krupka) a kopců na sám východ, kde se nachází Nakléřovský průsmyk. Tato oblast je neskutečně zajímavá i velkolepá.
K Nakléřovskému průsmyku plus blízkému Přestanovu, Chlumci a Varvažovu patří válčení.
Militaristicky téměř magické místo se nachází ve výšce 679 m n. m. a tvoří rozhraní mezi Krušnými horami a Děčínskou vrchovinou. Odedávna jím vedla Srbská stezka (Kulmer Steig), též Solná, která přitahovala pronikající vojska. Možná tudy táhl i franský král Dagobert I., který byl roku 631 poražen Sámovými vojsky v bitvě u Wogastisburgu. Roku 805 k nám toutéž cestou vtrhla vojska Karla Velikého, Ota Veliký zavítal roku 950. U Chlumce se svedly hned tři bitvy, roku 1040 se kníže Břetislav I. utkal s německým králem Jindřichem III., v roce 1126 kníže Soběslav I. s německým králem Lotharem III. Asi nejznámější je rok 1813, kdy francouzské vojsko pod vedením Napoleonova generála Vandamma podlehlo spojencům. Následovala mnohem větší bitva u Lipska – počátek Napoleonova konce.
Od roku 1913 stála na Nakléřovské výšině (Nollendorfer Höhe, 704 m n. m.) 21 metrů vysoká rozhledna v historizujícím slohu. Impozantní, nepřehlédnutelná a podle mě velmi hezká, styl rozhledny Háj u Aše (stojí dodnes). Nechal ji postavit ústecký turistický spolek Gebirgsverein na památku stého výročí již zmíněné bitvy.
Celý článek si přečtete v časopisu Turista č. 7/2026.
