Vizovická vrchovina (IXC-1) je jedním ze tří geomorfologických celků Moravsko-slovenských Karpat. Má rozlohu 1399 km2 a rozkládá se na východní Moravě od Zlína a Vizovic na severu přes Luhačovice a Uherské Hradiště až na okraj Strážnice na jihu.
Vizovická vrchovina patří částečně do Zlínského a částečně do Jihomoravského kraje. Národopisně zasahuje na severu do Valašska a na jihu do Slovácka. Z geologického hlediska převládá jako podloží flyš z magurské skupiny příkrovů a sprašové hlíny, štěrky a jíly. Vizovická vrchovina má pět geomorfologických podcelků – Fryštáckou brázdu, Zlínskou vrchovinu, Komoneckou hornatinu, Luhačovickou vrchovinu a Hluckou pahorkatinu.
Fryštácká brázda je protáhlá tektonická sníženina, která je výběžkem Hornomoravského úvalu. Štěrkové pokryvy jsou pozůstatkem terciérního jezera. Výrazné ohraničení na severovýchodě tvoří zlomový svah Hostýnských vrchů. Vodní toky – Fryštácký potok, Racková a jejich přítoky – protékají v mělkých neckovitých údolích napříč brázdou. Krajina této brázdy je jen velmi mírně zvlněná, nejvyšší je rozhledový kopec Úlehle (355 m n. m.). Dalšími vyhlídkovými místy jsou návrší nad Fryštákem a návrší nad Hrobicemi.
Více se dočtete v časopisu Turista č. 4/2026
