Jiří Ignác Linek (21. ledna 1725 – 30. prosince 1791) miloval klasickou a duchovní hudbu. Věnoval jí celý svůj život, jako skladatel byl opravdu pilný, ale na živobytí to stačilo jen tak tak. Však také hodně času věnoval sepisování nejrůznějších ponížených žádostí, jedné vyhověl hrabě František Arnošt z Valdštejna, když jej v roce 1747 jmenoval v rodném Bakově kantorem. Byl to průlomový čin. Vždyť Linek se stal prvním kantorem dosazeným vrchností, a ne farářem…
Život s hudbou
Jiří Ignác přišel na svět před 300 lety jako čtvrtý ze sedmi dětí městského radního, písaře a učitele v Bakově Jiřího Linky. Základní hudební vzdělání získal na piaristické koleji v nedalekých Kosmonosích, na níž vyučoval mladoboleslavský varhaník Václav Norbert Červenka. Jedním z jeho spolužáků byl pozdější známý skladatel Jiří Antonín Benda. Poté pokračoval ve studiích v Praze a Sobotce, stal se členem literátského a muzikantského kůru. Pro hudební život jako takový to byla tehdy příznivá doba díky podpoře panujících Valdštejnů. Arnošt Josef dokonce vydal nařízení, že znalost hudby je nutná podmínka pro výkon řemesla! Tím spíš že Bakov byl hlavně řemeslnickým městysem. Vzniklo literátské bratrstvo a v roce 1746 také bratrstvo muzikantů – obě v Bakově spojené v jednu organizaci, jejímž úkolem bylo třeba doprovázení liturgií chorálním zpěvem.
Více se dočtet v časopisu Turista č. 3/2025
