Benátecký zámek a historické jádro města se tyčí vysoko na vrchu ležícím nad řekou Jizerou, spěchající od Mladé Boleslavi k Brandýsu, kde se vlévá do Labe. Původně zde stál klášter cyriaků, který zanikl za husitských válek, a na jeho místě byl vybudován renesanční zámek s nádhernými sgrafity. Pobývala na něm řada významných osobností. Pojďme si je připomenout.
Na vršku nad městečkem v 1349 založil Jan V. z Dražic, synovec pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301–1343), klášter cyriaků s kostelem a školou. Klášter zanikl za husitských válek a vypálen byl i nedaleký hrad Dražice. V roce 1512 koupil dražické panství s Benátkami Bedřich z Donína a po roce 1526 na troskách kláštera vybudoval renesanční zámek (jeho dnešní západní křídlo). Stavba pokračovala až do konce 16. století a z této doby pochází i nádherná sgrafitová výzdoba.
Observatoř na zámku
Po roce 1599 panství koupil císař a král Rudolf II. Na jeho pozvání zde v letech 1599 až 1600 pobýval slavný dánský astronom Tycho de Brahe. Vybudoval si zde observatoř (můžeme si ji prohlédnout), prováděl zde pozorování oblohy. Dne 3. února 1600 ho zde navštívil astronom Jan Kepler.
V roce 1648 panství získal císařský generál Jan z Wörthu, který dal přistavět nové barokní křídlo (tzv. Nový zámek). Ke spojení zámeckých budov došlo za Arnošta Bohumíra ze Schützenu v roce 1702. Ten také přistavěl barokní jednopatrové jihovýchodní křídlo, z něhož vede galerie k věži zámeckého kostela Narození Panny Marie. Dnešní podobu dostal zámek na konci 17. století za hrabat ze Schützenu.
Celý výlet za aristokraty najdete v časopisu Turista č. 4/2025
