Zaostřeno na: Pálava. Kraj, kde slunce rádo pobývá

Text a foto: Ĺudmila Broklová

Díky slunečnímu svitu je Pálava jedním z nejteplejších a nejsušších míst v České republice. Její středomořské klima je vynikající pro pěstování vinné révy na rozsáhlých vinicích. Když řeknete, že jedete na Pálavu, většina lidí tudíž předpokládá, že jedete do sklípku.

Slunná jižní Morava však není jen vinařský, ale i turistický ráj. Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou je necelých 400 m, ale její nádherná příroda, překvapivé vyhlídky a tajemné hrady vás uchvátí svým nepopsatelným kouzlem. Na našem výletě si projdeme Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Pálava od hradu Děvičky až po Stolovou horu.

Chráněná Pálava

Zdejší suché a teplé klima je vhodné pro specifické druhy rostlin (kosatce, šalvěj etiopská), živočichů (brouci, motýli, ptactvo) a cenných biotopů, např. teplomilných doubrav, lučních stepí a suťových lesů. Dub šípák jako typický představitel zdejší flóry se stal symbolem Chráněné krajinné oblasti Pálava. Ta byla vyhlášena již v roce 1976 na území o rozloze 83 km2 z důvodu ochrany těchto atributů. V roce 1986 byla zařazena organizací UNESCO do sítě biosférických rezervací. Rovněž zde byla vyhlášena ptačí oblast a můžete zde spatřit např. čápa bílého nebo orla mořského. CHKO sahá od Pavlovských vrchů a Milovického lesa až k státním hranicím s Rakouskem.

Lidé zde žili od nepaměti, již za starší doby kamenné. Všeobecně známá soška Věstonické venuše byla nalezena právě tady u obce Dolní Věstonice. Zříceniny hradů taktéž poukazují na bohatou historii. O pěstování vinné révy se dle legendy zasloužili vojáci římských legií. Lovce mamutů, Římany ani Kelty dnes už nepotkáme, ale Pálava tady pořád je, tak pojďme najít její půvab.

Bělostné Pavlovské vrchy

Už zdálky se nad vinicemi zvedají výrazné Pavlovské vrchy známé svými bělostnými vápencovými skalami starými 150 milionů let. Sahají od obce Pavlov, rozkládající se na úpatí, až po Mikulov a nelze je přehlédnout. A z hřebene nelze přehlédnout okolní vesnice a nádrž Nové Mlýny. Název Pavlovských vrchů je nejspíš odvozen od obce Pavlov, kde bude start i cíl našeho výletu. Pavlovské vrchy zahrnují Národní přírodní rezervaci (NPR) Děvín a NPR Tabulová hora.

Pavlov mezi vinicemi

Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím mikulovského panství. Můžete zde vidět cenné barokní selské grunty, neméně zajímavé vinařské domy se sklepy a barokními štíty. Dominantou je kostel sv. Barbory a další zajímavostí Archeopark Pavlov odkazující na zdejší bohatá archeologická naleziště. Novomlýnská nádrž je oblíbená mezi jachtaři a z přístaviště rovněž vyplouvají lodě na vyhlídkové plavby. Takže sem rádi zavítají i milovníci historie a jachtingu. Pavlovem vedou dvě naučné stezky (NS). Tyto NS budou částečně souběžné s naší trasou, zejména NS Děvín.

Více se dočtete v časopisu Turista č. 7/2024.

reklama